Město Fu-čou
Frýdlant
Přehled zpráv z lokality "Frýdlant". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Frýdlant
Frýdlant (německy Friedland, někdy také Frýdlant v Čechách) je město na severu Čech v Libereckém kraji.
Žije zde přibližně 7 500 obyvatel.
Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Protože přes Frýdlant vedla důležitá zemská stezka, byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica ( z lat. indicare - ukazovati), v pozdějších dobách přestavěná na hrad. Existence hradu je písemně poprvé doložena v roce 1278, kdy zdejší panství koupil od českého krále Přemysla Otakara II. Rudolf z Bibersteinů. Obyvatelstvo se usidlovalo kolem řeky Smědé a dalo základ budoucímu městu, jehož rozvoj nastává ve 14. stol. za Bibersteinů, kteří zdejší osadu povyšují na město přidělením městských privilegií.
V 19. století zůstává Frýdlant i přes rozvoj především textilního průmyslu zaostávat za Libercem, který byl po celý středověk ve stínu Frýdlantu. Přes časté požáry má město několik historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892 - 1896. Dále je tu kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 1549-1551. Vzhledem k přestavbám je kostel směsicí slohů a v kapli je rodinná hrobka Redernů z r. 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Dalším kostelem je pravoslavný Sv.Maří Magdaleny. Další význačnou stavbou je dům obhájce městských práv purkmistra Zestermanna na náměstí, dnes sídlo Komerční banky. Město prodělalo pět morových epidemií, proto na počest jejich obětí byl v roce 1899 postaven morový sloup, který je dnes u kostela sv. Kříže.
Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. K nejvýznačnější dominantě města ale i k nejvýznačnějším památkovým celkům v Čechách patří Státní hrad a zámek Frýdlant, který představuje spojení středověkého hradu a renesančního zámku. Renesanční podobu získal areál postupně na přelomu 16. a 17. století. Rod Clam-Gallasů poprvé zpřístupnil zámecké prostory veřejnosti v roce 1801. Již v roce 1800 bylo na zámku Frýdlant otevřeno první hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě. Expozice muzea: Zámecká kuchyně, funkční kamna a gril, měděné a cínové nádobí. Od roku 1995 také expozice dýmek. Expozice hradního muzea je zaměřena na třicetiletou válku a osobu Albrechta z Valdštejna. Nově otevřená expozice Zbrojnice představuje více než 1000 loveckých i vojenských zbraní. Přes časté požáry má město několik dalších historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892–1896. Mezi nejvýznamnější památky patří kromě hradu též děkanský chrám Nalezení sv. Kříže. Ve městě Frýdlant se nacházejí ještě dva mladší kostely: sv. Máří Magdaleny ve Frýdlantu-Větrově a evangelický kostel z počátku minulého století stojící ve svahu nedaleko nádraží.
Na severní straně města je vděčným cílem vycházek frýdlantská rozhledna, postavená roku 1907 na Resslerově vrchu. Je z ní krásný pohled na strmé svahy Jizerských hor i daleko na opačnou stranu do Saska a Lužice.
Žije zde přibližně 7 500 obyvatel.
Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Protože přes Frýdlant vedla důležitá zemská stezka, byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica ( z lat. indicare - ukazovati), v pozdějších dobách přestavěná na hrad. Existence hradu je písemně poprvé doložena v roce 1278, kdy zdejší panství koupil od českého krále Přemysla Otakara II. Rudolf z Bibersteinů. Obyvatelstvo se usidlovalo kolem řeky Smědé a dalo základ budoucímu městu, jehož rozvoj nastává ve 14. stol. za Bibersteinů, kteří zdejší osadu povyšují na město přidělením městských privilegií.
V 19. století zůstává Frýdlant i přes rozvoj především textilního průmyslu zaostávat za Libercem, který byl po celý středověk ve stínu Frýdlantu. Přes časté požáry má město několik historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892 - 1896. Dále je tu kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 1549-1551. Vzhledem k přestavbám je kostel směsicí slohů a v kapli je rodinná hrobka Redernů z r. 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Dalším kostelem je pravoslavný Sv.Maří Magdaleny. Další význačnou stavbou je dům obhájce městských práv purkmistra Zestermanna na náměstí, dnes sídlo Komerční banky. Město prodělalo pět morových epidemií, proto na počest jejich obětí byl v roce 1899 postaven morový sloup, který je dnes u kostela sv. Kříže.
Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. K nejvýznačnější dominantě města ale i k nejvýznačnějším památkovým celkům v Čechách patří Státní hrad a zámek Frýdlant, který představuje spojení středověkého hradu a renesančního zámku. Renesanční podobu získal areál postupně na přelomu 16. a 17. století. Rod Clam-Gallasů poprvé zpřístupnil zámecké prostory veřejnosti v roce 1801. Již v roce 1800 bylo na zámku Frýdlant otevřeno první hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě. Expozice muzea: Zámecká kuchyně, funkční kamna a gril, měděné a cínové nádobí. Od roku 1995 také expozice dýmek. Expozice hradního muzea je zaměřena na třicetiletou válku a osobu Albrechta z Valdštejna. Nově otevřená expozice Zbrojnice představuje více než 1000 loveckých i vojenských zbraní. Přes časté požáry má město několik dalších historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892–1896. Mezi nejvýznamnější památky patří kromě hradu též děkanský chrám Nalezení sv. Kříže. Ve městě Frýdlant se nacházejí ještě dva mladší kostely: sv. Máří Magdaleny ve Frýdlantu-Větrově a evangelický kostel z počátku minulého století stojící ve svahu nedaleko nádraží.
Na severní straně města je vděčným cílem vycházek frýdlantská rozhledna, postavená roku 1907 na Resslerově vrchu. Je z ní krásný pohled na strmé svahy Jizerských hor i daleko na opačnou stranu do Saska a Lužice.
ZLATOVNA .CZ